Proč podporovat aktivní život ve zralém věku

Téměř ve všech zemích žijí ženy déle než muži a očekává se, že budou žít více než 80 let. Mezi nejstaršími občany je přes 75 % žen. Výzkumy naznačují jako možné vysvětlení rozdílu v
dlouhověkosti aktivnější imunitní a endokrinní funkce. Příchod menopauzy znamená pro většinu žen 50+ velkou změnu. Dochází nejen ke snižování hladiny ženského hormonu estrogenu, ale také k dalším hormonálním změnám, které ovlivňují celý organismus. Hormonální změny jsou často spojeny s příznaky zahrnující řadu obtěžujících zdravotních problémů jako úbytek svalů, bolesti kloubů, řídnutí kostí, bolesti hlavy, problémy se spánkem, nedostatek energie, změny nálad, deprese a úzkosti. Klesající úroveň celkové zdatnosti ovlivňuje schopnost zvládnout fyzické požadavky každodenního života bez nadměrné únavy.

V rámci pohybového aparátu zjišťujeme úbytek svalové hmoty, který způsobuje pokles svalové síly, zhoršení rovnováhy a snížení rychlosti pohybové reakce. Snížením síly především dolních končetin stoupá riziko pádu. Důsledky pádů pak komplikuje řídnutí kostí, které se tak stávají křehčí a mají větší sklon k lámavosti. Typickými ohroženými místy jsou obratle páteře, dolní části předloktí a krčky stehenních kostí. Odhaduje se, že nejméně 1 ze 3 žen starších 50 let zažije osteoporotickou zlomeninu, často vyžadující hospitalizaci a dlouhodobou péči.

Kolem 50. roku se také začínají objevovat problémy s klouby, související s rozvojem osteoartrózy, kdy dochází ke změně mechanických vlastností chrupavky a jejich nižší odolnosti na každodenní
zátěž. Artróza postihuje zhruba 60 % jedinců nad 65 let a 80 % jedinců nad 75 let. Také kardioprotektivní úloha estrogenu je dobře známa a kardiovaskulární onemocnění tak patří mezi hlavní příčiny poruchy zdraví u postmenopauzálních žen. V důsledku snížené produkce estrogenu dochází i k hromadění tuku v břišních partiích, s rostoucí váhou stoupá riziko zvýšeného cholesterolu a onemocnění cév. Snižuje se pružnost cévních stěn s následným zvýšením krevního tlaku a rizikem srdečního infarktu nebo mozkové příhody. Výzkumy ukazují, že více než 70 % populace nad 65 let má vysoký krevní tlak. V druhé polovině života se rovněž vyskytuje onemocnění metabolického charakteru, kterým je cukrovka 2. typu. Nejčastěji je zjištěna ženám okolo 45 let. Vzniká na základě poruchy tvorby inzulinu a jeho využití v těle. Je zde podíl nejen genetický, ale i podíl zevních faktorů, např. nedostatek pohybu, volba stravy a nadváha.

Podstatnou roli proti vzniku zmíněných zdravotních obtíží sehrává pohybová aktivita, čímž se stává jedním z možných prostředků vedoucích ke zmírnění vlivu hormonálních změn v rámci celého těla. Pohyb obecně patří mezi nejzákladnější potřeby lidského organismu nezávisle na věku. V případě nedostatku pohybové aktivity nedochází k adekvátní stimulaci základních fyziologických procesů, což přispívá k rychlejšímu omezení funkcí pohybového a kardiovaskulárního systému. Naopak fyzická aktivita příznivě ovlivňuje také imunitu, mozkovou činnost, zlepšuje psychický stav, kvalitu spánku a působí protizánětlivě.

Výběr pohybové aktivity ve středním a starším věku záleží na druhu rekreačních pohybových aktivit prováděných v průběhu první poloviny života. V případě sedavého způsobu života doporučujeme před zahájením konzultaci s lékařem a fyzioterapeutem. Poslední výzkumy a poznatky jasně hovoří ve prospěch posilování v každém věku. Nejvhodnější formou se ukazuje kruhový trénink s asi 6-7 různými cviky k procvičení celého těla. V rámci tréninku se zaměřujeme na udržení pohyblivosti kloubů, zachování síly dolních končetin a rovnováhy převážně z důvodu
prevence pádů. Je vhodné neopomíjet také vytrvalostní aktivity. Doporučuje se svižná chůze se zapojením dynamické práce horních končetin jako je severská chůze. Za vhodnou pohybovou aktivitu lze považovat také tanec, Qi Gong nebo Tai Chi, které kromě funkční zdatnosti zvyšují úroveň rovnovážných schopností, vnímání těla i prostorové orientace a pozitivně ovlivňují i
psychickou stránku člověka.

Všem ženám by mělo být doporučeno zlepšení fyzické aktivity včetně výživy a vyhýbání se rizikovým faktorům zejména kouření. Hlavním přínosem pravidelné fyzické aktivity je udržení
adekvátní pohybové zdatnosti a s tím související prodloužení kvality života.

Bc. Lucie Doležalová 

Fyzioterapeutka ve Fyziom, Frýdek-Místek